Právní formy podnikání podrobně. Jaké existují a kterou si vybrat?
Nedílnou součástí života každého podnikatele je plnění různých legislativních povinností. Jejich povahu a intenzitu do vysoké míry určuje rozhodnutí, jakou formu podnikání zvolit. A právě o nich si v dnešním článku řekneme více. Správná volba právní formy podnikání v ČR vám totiž usnadní život a může také pomoci ušetřit peníze na daních.
Jakmile vám živnostenský úřad vydá živnostenský list, a vy se stanete osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ), máte dvě možnosti. Zákon pro ně zná pojmy fyzická a právnická osoba.
Fyzická osoba
Český právní řád definuje fyzickou a právnickou osobu. Fyzickou osobu je jednoduše každý člověk. Od narození až do své smrti.
OSVČ
Živnostenské podnikání volí především menší podnikatelé bez vlastních zaměstnanců nebo ti, kteří samostatně výdělečnou činnost teprve rozjíždí. Jde totiž o nejjednodušší způsob, jak začít podnikat. K zahájení živnostenského podnikání obvykle stačí jedna cesta na živnostenský úřad. Zde za poplatek ve výši 1 000 korun obdržíte živnostenský list. Jednou ročně pak odevzdáváte daňové přiznání a přehled o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení.
Mezi podmínky získání živnostenského listu patří plnoletost, svéprávnost a trestní bezúhonnost.
Živností existuje několik druhů. Rozděluje se mezi koncesované a ohlašovací, které se dále dělí na volné, řemeslné a vázané.
Fyzická osoba podniká na svou vlastní odpovědnost a za své závazky ručí celým svým (i osobním) majetkem. To je také důvod, proč je fyzická osoba ideální forma podnikání spíše pro menší či začínající živnostníky. V případě, že se byznys rozjede, bude v každém případě lepší zaštítit jej pod právnickou osobu.
Formy podnikání pro právnickou osobu
Abychom mohli v řeči zákonů rozlišovat mezi osobami a firmami, vznikl pojem právnická osoba. Jde o subjekt, který je možné jednoznačně identifikovat a k jehož založení je obvykle potřeba smlouva nebo zakládací listina. Zatímco fyzická osoba se dále nedělí, u právnické osoby mají zakladatelé možnost zvolit si její formu.
Jde o:
- Společnost s ručením omezeným (s.r.o.)
- Akciová společnost (a.s.)
- Veřejně obchodní společnost (v.o.s.)
- Družstvo
Společnost s ručením omezeným
Právě společnost s ručením omezeným (s.r.o.) je podobou právnické osoby, o které bude podnikatel, který dosud fungoval jako fyzická osoba, pravděpodobně nejvážněji uvažovat. Patří totiž mezi nejpopulárnější možnosti podnikání v ČR. Tím hlavním důvodem je ručení, jehož výši určuje výše nesplaceného vkladu. Základní kapitál potřebný pro založení s.r.o. je po poslední legislativní úpravě pouze 1 kč.
Založení s.r.o. už není tak snadné jako vyřízení živnostenského listu. Přesto ovšem není problematické ani jinak zásadně finančně náročné.
Jak postupovat při založení s.r.o.?
- Vymyslete název a zajistěte si sídlo: jako první byste měli vymyslet název společnosti, která bude vaše podnikání zastřešovat. Zajistit si musíte také sídlo. Danou nemovitost musíte buďto vlastnit, mít podepsanou nájemní smlouvu nebo si obstarat souhlas vlastníka nemovitosti.
- Sepsání zakladatelské listiny nebo smlouvy: v případě, že s.r.o. zakládáte samostatně, postačí sepsání zakladatelské listiny. Založení společnosti s ručením omezeným se společníky pak vyžaduje sepsání zakladatelské smlouvy. Oba tyto dokumenty mají formu notářského zápisu. Dokumenty musí obsahovat náležitosti, které jsou definovány v zákoně o obchodních korporacích. Jde například o název subjektu, sídlo, definici podílů, předmětu podnikání a podobně. Dokument sepíšete u notáře. Náklady na jeho vyhotovení se mohou pohybovat okolo 5 tisíc koroun.
- Zajděte do banky: s notářským zápisem v ruce se vydejte do banky, kde si založíte bankovní účet. Na ten vložíte základní jmění definované v zakladatelské listině nebo smlouvě.
- Zajděte na živnostenský úřad: svou společnost musíte následně ohlásit na živnostenském úřadě. Zde zaplatíte správní poplatek a doložíte potřebné již získané dokumenty. Živnostenský úřad vás také může zaregistrovat na finančním úřadě, kde se přihlásíte k odvádění potřebných daní.
- Zápis do obchodního rejstříku: společnost musí být zapsána v obchodním rejstříku. Tento úkon vyřídíte buďto na rejstříkovém soudě nebo u notáře.
Celkové náklady všech těchto úkonů by se měly pohybovat do 10 tisíc korun. K tomu je však potřeba připočítat složení základního jmění na bankovní účet. Může jít o několik korun, stejně jako o stovky tisíc. To už záleží na každém podnikateli.
Mezi nevýhody s.r.o. patří složitější vedle složitějšího procesu založení také komplikovanější celková administrativa a takzvané dvojité zdanění. Zisk právnické osoby totiž podléhá dani ve výši 19 procent. Po přerozdělení zisku mezi jednotlivé společností je však ještě nutné příjem fyzické osoby zdanit částkou 15 procent. Přechod z fyzické osoby na právnickou se doporučuje až ve chvílích, kdy podnikání začne dosahovat vyšších zisků. S vyplácením společníků je v rámci s.r.o. obecně složitější. Na firemní peníze nemohou jen tak sáhnout, kdy se jim zachce. Odměny si společníci mohou vyplácet formou mzdy, která ale podléhá standardním odvodům, tedy téměř 50 procentnímu zdanění, nebo počkat až účetní období zakončí ziskem. Ten si pak mohou vyplácet. Společnosti s ručením omezeným také musejí vést účetnictví.
Výhody s.r.o. vs osvč
- Ručení pouze firemním majetkem
- Snadná převoditelnost práv (například v případě prodeje)
- Větší důvěryhodnost
- Daňově výhodnější při vyšších ziscích
Nevýhody s.r.o. vs osvč
- Dvojité zdanění
- Nutnost vedení účetnictví
- Komplikovanější vyplácení zisku
- Složitější založení
Akciová společnost (a.s.)
Tato právní forma podnikání je oproti společnosti s ručením omezeným méně častá. A to především kvůli nárokům na základní kapitál, který je stanoven na 2 miliony korun. V praxi se tak s akciovkou setkáváme spíše u větších společností, které řídí větší počet osob. Za závazky akciové společnosti neručí společníci, ale zakladatel. Mezi výhody akciové společnosti patří značná prestiž a důvěryhodnost. Nevýhodou je naopak například nutnost odkládat část zisku do rezervního fondu.
Velikost a povahu vlastnických podílů u akciových společností určují akcie. Ty mohou být buďto kmenové, tedy běžné, nebo speciální. Firma může například vydat akcii s právem veta nebo s větší hlasovací váhou. Akciová společnost také umožňuje velmi snadnou převoditelnost podílů.
Komanditní společnost
S touto formou podnikání už se příliš často nesetkáme. Přitom je pro začínající podnikatele mnohem vhodnější než výše popsaná akciová společnost. K založení komanditní společnosti jsou zapotřebí minimálně dva společníci. Jde o komanditistu a komplementáře.
Komanditista: skládá základní kapitál. Minimální výše v minulosti činila 5 tisíc korun. Aktuálně ale není stanovena. Komanditista ručí za majetek společnosti do výše vloženého kapitálu. Konkrétní výši vlaku určuje společenská smlouva. Podobně jako společník u s.r.o. podléhá komanditista dvojitému zdanění. Nejprve 19% dani z příjmu právnické osoby a poté 15% dani z příjmu fyzické osoby.
Komplementář: není povinen vložit vklad. Za závazky společnosti pak ručí celým svým majetkem. Komplementáři jsou ovšem vlídněji zdaňování. Jejich příjmy totiž podléhají jen 15% dani z příjmu fyzické osoby.
Veřejná obchodní společnost
Taktéž k založení veřejné obchodní společnosti jsou zapotřebí minimálně dva společníci. Jejich podíly jsou obvykle totožné. Stejně tak společníci skládají rovný podíl na základním kapitálu společnosti. Minimální výše základního kapitálu není určena. Rovnocené je zde ii ručení. Za své závazky pak společníci ručí svým majetkem stejně jako je tomu u OSVČ. Rovným dílem se mezi společníky dělí také zisk nebo ztráta.
Družstvo
Družstvo je poměrně specifickou formou podnikání. Právě zajištění potřeb podnikání totiž nemusí být jeho primárním účelem. Existuje více forem družstev. Nejznámějším pro většinu z nás je bytové družstvo. Existuje ale také sociální družstvo nebo spořitelní a úvěrní družstvo. Ke vzniku družstva jsou zapotřebí minimálně 3 lidé. K založení družstva je nutné složit základní kapitál ve výši minimálně 50 tisíc korun. Mezi výhody družstva patří poměrně vysoká flexibilita, kdy je možné měnit jeho jednotlivé členy.
